Stavy po mozkových příhodách, roztroušená skleróza, epilepsie, hypertenze, zvýšený cholesterol, ischias, trombózy... I přes svou různorodost mají tyto nemoci a neduhy jedno společné – člověk při nich zrovna dvakrát nemá na růžích ustláno. Je však možné, že by tyto různorodé (po)tíže měly k sobě blíže, než by takovýto rozmanitý seznam napovídal? Jak se na jejich příčiny a léčbu dívá tradiční čínská medicína?
Pohled západní medicíny
Doménou západní medicíny je analytický přístup. Všímá si jednotlivých onemocnění, jež člení, kategorizuje a popisuje do (stále většího) detailu. Pokud bychom z výše uvedeného seznamu vzali tři příklady a nahlédli do lékařských slovníků, tak se v nich dozvíme následující definice:
V případě roztroušené sklerózy jde o závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje nervový systém, kdy buňky imunitního systému likvidují vlastní nervovou tkáň (zejména mozku a míchy). Epilepsií (lidově zvanou padoucnice) rozumíme opakované záchvaty přechodné mozkové dysfunkce podmíněné excesivními výboji mozkových neuronů. Patologických stavů po mozkových příhodách je pak celá řada – ať už jde o hemiparézu (částečnou obrnu jedné poloviny těla), hemiplegii (kompletní ochrnutí levé nebo pravé části těla), paralýzu, atrofii dolních končetin (úbytek živé tkáně), poruchy močení (nadměrné nebo inkontinenci – neovladatelný únik), deviaci očních a ústních koutků, nadměrné slinění, potíže s mluvením, zácpu …
Obdobně si můžete dohledat v relevantních článcích definice, příznaky a doporučený způsob léčby u všech dalších výše uvedených onemocnění. Dáte-li si s tím tu práci, zjistíte, že se přístupy v jednotlivých případech dosti odlišují.
Perspektiva tradiční čínské medicíny
„Kouzlo“ čínské medicíny tkví v tom, že se snaží věci dávat dohromady – syntetizovat. Přičemž platí, že různé nemoci se mnohdy léčí stejným způsobem a naopak u obdobných projevů (chorob) volíme často jiný léčebný postup. Nejde přitom o to co nejdetailněji rozanalyzovat příčiny, ale pokusit se nalézt a uchopit nosný princip (více k tomu v článku např. zde). Obdobně bychom se mohli zaměřit nyní i na naše „trnité” nemoci.
Pokud máme dostatek energie, proudí nám krev v těle v patřičné vitalitě a vyživuje nás od „kořínků ke konečkům“. Stejně tak se daří růži na dobré půdě s dostatečnou zálivkou a hnojivem – kvete radost pohledět. Když je však energie (čchi) slabá, životodárný proud ustává – růže ztrácí svou někdejší krásu a začíná uvadat. Výživa těla skrze krev ubývá, až dojde postupně k její blokádě, a to i u drah (Jing) a jejich spojkách (Luo) ve vazech, šlachách a svalech – růže sesychá a začíná opadat.
Tento stav odpovídá nejen všem výše uvedeným nemocem – od housera až po sklerózu – ale i pro řadu dalších: progresivní svalovou dystrofii, Bellovu obrnu lícního nervu, Alzheimerův syndrom, koronární nemoci srdce, parestesii (brnění a mravenčení končetin) aj. U všech těchto rozmanitých chorob je tak z celkového pohledu v zásadě vždy potřeba (dlouhodobě) posilovat nedostatečnou energii a rozproudit („prošťouchnout”) tak sekundárně způsobovanou blokádu krve. Ta pak dokáže odstranit i blokády v drahách a jejich spojkách v šlachách, vazech, svalech aj. Ze všeho nejdůležitější pro náš organismus totiž je, aby v něm energie (z)dravě proudila na všech úrovních – tělesné, emoční i duševní. Pak si dokážeme poradit nejen s nemocemi, ale budeme se moci rozvinout – do plné krásy a svěžesti.
Lépe než tisíc slov moudrost Východu vystihne jedno přísloví: „Jeden obraz nad tisíc malířů, jedna bylina nad tisíc lékařů.” Ať už Vás stíhá jakákoliv (ne)moc, nejlépe uděláte, když na trnitou cestu za uzdravením nebudete muset vůbec nastoupit. Obzvláště v tomto případě není radno podceňovat blahodárný vliv vhodné denní životosprávy – inspiraci můžete načerpat kupříkladu zde a tu. Na každý pád na úvodní otázku článku dává obzvláště přiléhavou odpověď i české rčení: „Jak si kdo ustele, tak si lehne.”
Mgr. Pavel Janšta pro TCM Herbs
