Někteří lidé vypadají zdraví jako řípy – a v plné síle a svěžesti se skutečně dožijí požehnaného věku. Jiní působí úplně stejně – ale náhle se ukáže, že mají rakovinu v pokročilém stádiu a jejich život se bude počítat přinejlepším na měsíce. Když dva dělají totéž, není to totéž… Jak si vysvětlit to, že na první pohled tak podobné projevy mají ve výsledku úplně jiné konce? Co je v případě zdraví a nemoci z pohledu TCM to nejdůležitější?
Naše tělo je nejlepším lékařem
Když nás někde něco bolí, stoupá nám teplota nebo svrbí nohy, nemusí to nutně znamenat, že je něco špatně. Respektive bolest v podstatě signalizuje to, že v daném místě chybí nebo neproudí dobře energie a burcuje tak zbytek organismu, aby pomohlo právě této části. Anebo se kupříkladu u nás projeví nadbytek chladu, a proto tělo posílí horko, abychom byli lépe harmonizovaní. Vyrážka pak může znamenat zas to, že patogen zahnízděný hluboko uvnitř vyloučil náš organismus takto na povrch a efektivně se jej zbavil. Měli bychom být proto k takovýmto projevům našeho těla pozorní a než je tlumit chemickými léčivy, bývá mnohem zdravější nechat věcem volnější průběh – svůj organismus zato neváhejme posílit zejména dostatkem odpočinku a spánku. Pokud se však naučíme tyto přirozené signály ignorovat a nepřipouštět, zaděláváme si na něco mnohem horšího do budoucna.
Krev usměrnit a energii rozproudit
V nejobecnější rovině platí, že problémy s jangem léčíme pomocí jinu a nemoci jinu napravujeme díky jangu. V praxi si to můžeme v případě nadbytku jangu představit tak, že pokud krev proudí příliš rychle a intenzivně, tak se „motor našeho těla“ může snadno zadřít a životodárné potrubí zablokovat – v takovémto případě je potřeba blokádu rozpustit a nadmíru roztočený kolotoč zpomalit. U potíží s převahou jinu zas schází organismu dostatek energie (čchi), a proto je potřeba ji posílit a rozproudit. Všechno tzv. léčení je pak v podstatě variantou těchto dvou základních přístupů. Z pohledu TCM tak můžeme dokonce říci, že lékařská věda jen kopíruje (imituje) metody, kterými naše tělo o sebe samo pečuje.
Pobořenou zeď už jen tak nezboříte
Jedním z velkých pokladů TCM je to, že pozorováním svého okolí, zejména přírody, se můžeme dozvědět nejvíce i o fungování našeho těla. Slovy klasické vědy – makrokosmos světa a mikrokosmos člověka jsou v souladu a jdou ruku v ruce. Na čínském venkově se pak traduje přísloví: „Rozpadlá zeď odolá větru i dešti.“ A skutečně, když ji uvidíte po deseti, dvaceti i více letech, bude působit pořád podobně, i když během doby na ni působilo množství nečasu – a jinde hlodal zub času. Oproti tomu masivně působící a skvěle udržovaná stěna domu se může snadno jednoho dne pod mocným náporem větru celá položit. Pokud bychom si přenesli tuto metaforu do podmínek našeho těla, tak jsou lidé, kteří co chvíli cítí škrábání v krku, bolest hlavy nebo tlak v břiše, a pokud nejde o vyslovené hypochondry, tak jen zřídkakdy onemocní nějakou fatální nemocí a mají (paradoxně) tendenci dožít se spíše vysokého věku. Naopak jsou tací, když nikdy nechytí ani tu pověstnou „rýmičku“, pořád fungují a šlapou na plný plyn – a pak je náhle skolí závažná choroba, ve které už není pomoci. Je samozřejmě výzvou i pro lékaře rozpoznat, o jaký stav se jedná – jestli pěkně působící fasáda má opravdu i dobrý základ. Ale ruku na srdce – budeme-li k sobě pozorní, sami si dokážeme nejlépe provést diagnózu.
Řídit (se) srdcem
Kdo však dokáže rozpoznat, že někde nastal problém? Kdo vyšle signál, aby byla zjednaná náprava? TCM rozpoznává celkem 12 orgánů v lidském těle. Každý sehrává svou nezastupitelnou úlohu – bez plic bychom se nenadýchli, bez žaludku a sleziny nenajedli atp. Tím nejdůležitějším orgánem je ovšem srdce, protože řídí všechny životodárné procesy. V základním díle TCM, Vnitřní knize Žlutého císaře, čteme: „Srdce drží pozici panovníka a vládce – jas ducha z něj vychází.“ K bujení cizorodých a potenciálně i rakovinotvorných buněk dochází v našem těle denně. Pokud však srdce vše dobře řídí, dokáže je zavčasu rozpoznat a správně zareagovat – do účinné léčby zapojí tu více játra, tam žlučník či ledviny nebo jinou orgánovou soustavu. Když si však věci (realitu) nepřipouštíme k srdci, panuje v našem těle bezvládí a i když rakovinné bujení postupuje na všech frontách, náš řídící systém zůstává „v klidu“ a chytá tak maximálně lelky. V konečném stádiu, když nepřítel obsadil všechny hradby, těžko jej již porazíte uzavřením jedné brány nebo zvednutím padacího mostu…
Jas srdce lze rozpoznat i tak, když se podíváme druhému do očí – pokud jeho pohled „září“ a je „živý“, zpravidla se cítí dobře nejen psychicky, ale i fyzicky. Pokud mu naopak schází jiskra, bude člověk vnitřně vyhaslý, „duchem nepřítomný“ – a i kdyby se snažil působit sebeodolněji, dříve či později se takový neblahý stav musí projevit na těle i na duchu.
Rada nad zlato
Nakonec je ale stejně ze všeho nejdůležitější, jaké je Vaše celkové vnitřní nastavení. Kdyby Vám tato rada „od srdce“ – a pro srdce – přišla příliš všeobecná, tak v časech, kdy na Vás dolehnou psychické či emoční potíže, by Vám mohly pomoci podněty v článcích zde a tu. V případě své životosprávy se neváhejte řídit Pravidly zdravého stravování. V neposlední řadě vhodně sestavené bylinné směsi jsou v čase nesnází již po tisíciletí účinnými pomocníky.
V případě pochybností s výběrem bylinných produktů doporučujeme Test Dobrý jazyk na www.patentnimedicina.cz.
* * *
Čínský klasik, Mistr Čchuang C‘, před tisíciletími pravil: „Nebe a země živí celý svět stejně. Když jste na vysoké pozici, není na tom nic, na co byste měli být hrdí, stejně jako není potřeba cítit se podřadně za to, že jste na pozici nižší.“ Není proto radno srovnávat sebe s jinými. I když se navenek druhý nějak tváří a projevuje, bůhví co se děje a jak funguje pod svým povrchem (fasádou). Raději se zaměřte zprvu na sebe a pečujte o svou niternou harmonii a dynamickou rovnováhu – tak nakonec nejlépe prospějete nejen sobě a svému zdraví, ale postupně určitě i lidem blízkým a prostředí široko daleko.
Pro TCM Herbs Mgr. Pavel Janšta
