V letošním roce mocně vane vítr. Můžeme to pozorovat na všech frontách – bohužel nejen těch spojených s počasím, ale i válečných … Na každý pád, kde je vítr, tam je pohyb. Neméně se potřebuje hýbat i energie v našem těle. Je však zásadní, zdali proudí o překot, přerušovaně či je zablokovaná – anebo nás harmonicky propojuje na fyzické, energetické, emoční, mentální i duševní úrovni. Klíčovým elementem, který dodává energii ten správný rytmus a vitalitu, je náš dech.
Proto je – za každého počasí – na místě položit si otázku: Jak jsme na tom s dechem? Nedochází nám? Taktak ho popadáme? Jsme dýchaviční? Nebo naopak máme dýchací orgán jako kovářské měchy a rádi se vyjadřujeme „pěkně od plic“? A co nám „pěkně o plicích“ říká Tradiční čínská medicína?
Nádech jako JIN ~ výdech jako JANG
V článku Spánek základ života jsme si přiblížili, proč je řádné vyspání tak důležité pro kvalitu a délku našeho života. Z hlediska Tradiční čínské medicíny (TCM) se totiž jedná o tzv. „velký návrat ke Kořeni“. V případě dechu pak TCM hovoří o „malém návratu ke Kořeni“, který si však můžeme dopřát mnohem častěji – několikrát do minuty.
Důležitost dechu zdůrazňují všechny velké (i ty menší) duchovní a kulturní tradice světa. Když se kupříkladu Ananda, nejvzdělanější Buddhův žák, požádal svého mistra, aby popsal život a smrt, Buddha odvětil, že čas mezi životem a smrtí je jako moment mezi výdechem a nádechem. Pokud bychom se přenesli do klasického prostředí TCM, tak ty samé skutečnosti popisujeme pomocí dvou základních polarit – Jinu a Jangu. Když se nadechujeme je to jinový proces a když vydechujeme, jedná se o fázi Jangu. Jin je forma (uskladnění energie nabyté z dechu) a Jang je funkce (uvolnění energie dechem). Kvalita jednoho přímo ovlivňuje i kvalitu druhého – když se nadechneme hluboce, může být i náš výdech dlouhý a teprve když ze sebe vydechneme vše, můžeme se řádně a hluboce nadechnout. Dobře si to můžete představit jako hru na akordeon – pokud má píseň melodicky (vy)znít, musí hráč roztáhnout a pak opět přitáhnout harmoniku v plném rozsahu. Jinak nepůjde na nástroj nic pořádně zahrát – doslova písni i hráči bude docházet dech.
Kolikrát se za svůj život nadechneme?
Položili jste si někdy tuto otázku? Pro náš život je opravdu zásadní. I když byste se snažili sebevíce, o moc déle než 8 minut bez nadechnutí nevydržíte. Shodou okolností drží světový rekord v tzv. statickém apnoe – tedy ve výdrži pod vodou na jeden nádech – česká freediverka Gabriela Grézlová. Ten má stávající hodnotu 8 minut a 33 vteřin. Sama rekordmanka však říká, že před velkým závodem si alespoň tři, čtyři měsíce hlídá stravu (vynechává kávu, lepek i laktózu) a třikrát denně se naplno věnuje dechovým cvičením. V každém případě se snaží zpomalit svůj metabolismus a pokud možno strečinkem co nejvíce roztáhnout své plíce. My však – coby „běžní smrtelníci“ – střídáme výdech s nádechem ve větší frekvenci. V jaké tedy přesně?
Předpokládejme, že průměrná délka života člověka je 72 let. Udává se, že člověk se nadýchne průměrně patnáctkrát do minuty, což odpovídá 21 600 nádechům denně a 7 884 000 výdechům ročně. Po vynásobení počtem let se dostáváme na číslo 567 648 000 nádechů (a výdechů), jež může člověk narozením od svého života očekávat. Na jednu stranu takovéto číslo působí až závratně, ale na druhou stranu si představte, že někdo dýchá mělce a s vysokou frekvencí. Ať už je si toho či není vědom, v podstatě si tak zkracuje život. Můžeme si to představit obdobně, jako když si jdeme pořídit elektrický vypínač, na němž je údaj, že je na něj záruka do 30 000násobného použití. Pokud se použije víckrát, již na něj neplatí záruka a výrobce za jeho funkčnost neručí…
Léčivý dech
Samozřejmě všichni jsme jedineční a na kvalitu a délku života má vliv mnohem více věcí než náš dech. Na druhou stranu se můžeme právě dechem – tedy „malým návratem ke Zdroji“ – vyživit nejúčinněji. Ne nadarmo se v Číně měří dlouhověkost právě počtem dechů. Vrcholoví sportovci, jako atleti či fotbalisté, se často dožívají v průměru nižšího věku. Z pohledu TCM je to úplně logické, neboť dýchají rychleji a nadměrným vydáváním energie si tak zkracují svíčku života. Oproti tomu si můžeme vzít příklad ze Starého mistra Lao-c‘, jenž doporučoval zpomalit dech – řekněme jen na sedm či osm nádechů do minuty – a tím si prodloužit život.
Zásadním předpokladem pro takovéto léčivé a životadárné dechové cvičení je především klid. Pokud jste rozčilení, nikdy se ke svému kořeni nenavrátíte. S dechem coby zásadní součástí každého cvičení pracuje jóga, čchi-kung i řada dalších praxí. Můžete si vybrat tu, která vám nejvíce vyhovuje. Z hlediska TCM je ale nejvhodnější si na pořádné dechové cvičení přivstat, protože Plíce jsou ve svém maximu mezi třetí a pátou hodinou ranní (více k tomu v článku Orgánové hodiny aneb kdy a co nejlépe jíst). I kdybyste nevstávali tak brzy, je určitě lepší cvičit co nejčasněji ráno to jde, neboť od třetí do páté odpolední jsou naopak plíce v minimální aktivitě (zde tedy není radno zařazovat cvičení výrazněji si vyžadující náš dech – naopak spíše přepnout tělo do většího odpočinku).
Pokud pak je s Vašimi plícemi něco v nepořádku, může Vám pomoci i vhodně zvolená směs léčivých bylin. V případě pochybností s výběrem bylinných produktů doporučujeme Test Dobrý jazyk na www.patentnimedicina.cz.
* * *
Krásnou reflexi dechu – i nás samých – nám dává 42. kapitola Kanonické knihy o Cestě Tao a Ctnosti Te (Tao Te Ťing):
Každá z bytostí nese na svém týle temnotu,
ve svém náručí objímá světlo.
Proudící životodárný dech
je uvádí v soulad.
Pro TCM Herbs Mgr. Pavel Janšta
